Francouzské samohlásky I

Dříve než se pustíme do výslovnosti francouzských samohlásek, dovolte mi, abych Vás pochválil za výběr francouzštiny. Rozhodli jste se studovat krásný jazyk, který byl vždy považován za jazyk kultury, vzdělanosti, hudby, filozofie a mnoho dalšího. V 17. století se francouzština stala mezinárodním jazykem diplomacie a nahradla tak v této funkci latinu. Od 19. století rostl význam jednotlivých národních jazyků, ale francouzština má dodnes mezi nimi významné místo. Dnes se francouzsky hovoří pochopitelně na území Francie, v Lucembursku, Monaku, v části Belgie (včetně Bruselu), Švýcarska. Francouzštinu uslyšíme ale také za hranicemi Evropy - francouzsky mluví obyvatelé části Kanady (zejména Quebec), rozsáhlých území v severní a západní Africe (Maroko, Alžírsko, Senegal, Kamerun, Pobřeží Slonoviny atd.), na ostrově Reunion, na Madagascaru, ve Francouzské Guyaně a na mnoha dalších územích. Francouzština je považována za mezinárodní komunikační jazyk (spolu s angličtinou), jako oficiální ji používají Evropská Unie, NATO a OSN.

Ale zpět k výslovnosti. Francouzská výslovnost je poněkud odlišná od té české, proto jí musíme zejména v začátcích věnovat velikou pozornost. Pamatujme si, že nemusíme mluvit jako rodilí Francouzi, je však třeba, abychom vyslovovali tak, aby nám rodilý Francouz porozuměl. Nejprve se naučíme, jak jednotlivé hlásky vyslovovat (artikulovat).

Francouzských samohlásek je více než těch českých. Každá samohláska se odlišuje od té druhé, je tedy nutné naučit se je správně vyslovovat a poslechem rozeznat.

Výslovnost samohlásek budeme zde zapisovat nikoliv do hranatých závorek (na které jste možná zvyklí), ale do lomítek ( / )

FRANCOUZSKÉ /i/

Samohláska "i" existuje i v češtině. Francouzské "i" je od českého nepatrně odlišné. Je napjatější, ostřejší, výsledný zvuk je vysoký, pištivý. Koutky úst jsou ostře napjaté jako při širokém úsměvu. Usmějte se na sebe do zrcadla a vyslovte "i". Slyšíte ten rozdíl?

V písemné podobě se jako /i/ nejčastěji vyslovují písmena "I" a "Y".

trénujte výslovnost těchto slov: film, primitif, actif, politique, pratique, merci, Paris, midi

FRANCOUZSKÉ /ü/

Samohláska /ü/ v češtině neexistuje, proto si ji musíme dobře osvojit. Jedná se o velice zvláštní zvuk, který v češtině prakticky nemáme k čemu připodobnit. Naučíme se ji takto: rty našpulíme, jako bychom chtěli vyslovit české "ů", avšak v dutině ústní se snažíme vyslovit "i". POZOR! Rty musí být po celou dobu v kroužku, nesmí se roztáhnout! Výsledným zvukem nesmí být ani "ů", ani "i". Dbejte na maximální zaokrouhlení rtů, jazyk ale postavte jako při českém "i".

V písemné podobě se jako /ü/ nejčastěji vysloví písmeno "U".

trénujte výslovnost těchto slov: mur, sur, du, culture, minute, bus, pull, menu, purée, musée, russe

FRANCOUZSKÉ /u/

Dobrá zpráva! Francouzské /u/ vyslovíte stejně jako to české. Jen si dávejte pozor - v písemné podobě se jako /u/ vysloví skupina písmen -OU-. Uvidíte-li ve slově "naši" dvojhlásku -ou-, nikdy ji nevyslovujte jako /ou/ (např. jako v českém slově "mouka"). Jedná se vždy o /u/.

trénujte výslovnost těchto slov: pour, souci, vous, nous, poule, loup, mou, Louvre, bijou /bižu/, bonjour

FRANCOUZSKÉ ZAVŘENÉ /e/

Francouzština má na rozdíl od češtiny dvě varianty hlásky "e", a to tzv. /e/ otevřené a /e/ zavřené. Podíváme se první na /e/ zavřené. Zavřené je proto, že ústa jsou při výslovnosti zavřenější než při výslovnosti českého /e/. Brada by vám při výslovnosti zavřeného /e/ neměla v podstatě klesnout. Nastavte rty jako při výslovnosti českého "i" a řekněte "e". V některých mluvených podobách francouzštiny (zejména v některých francouzských regionech) výslovnost /i/ a zavřeného /e/ takřka splývá.

V písemné podobě se zavřené /e/ projevuje různě, nejčastěji jako É, ÉE, ER, EZ a AI.

trénujte výslovnost těchto slov: parler, thé, blé, idée, café, métro, nez, parlez, pied, volée, parlé, réalité

FRANCOUZSKÉ OTEVŘENÉ /e/

Logicky uveďme do protikladu francouzské /e/ otevřené. Již asi tušíte, že otevřené je z toho důvodu, že ústa jsou otevřenější než při výslovnosti českého /e/, brada klesne podstatně nízko. Ústa jsou široce otevřená, skoro jako při výslovnosti "a". Vzdálenost mezi horními a dolními řezáky je značně větší.

V písemné podobě se otevřené /e/ vyskytuje v mnoha podobách, nejčastěji jako e, è, ê, ei, ai, et, aie, ais, aid, ...

trénujte výslovnost těchto slov: terre, mer, mère, père, fête, tête, après, laid, tchèque, modèle, hôtel, moderne, kilomètre, chef, problème, poète, Pierre

FRANCOUZSKÉ ZAVŘENÉ /o/

S francouzským /o/ je to stejné jako s francouzským /e/ - opět zde máme variantu otevřenou a zavřenou. Zavřené /o/ se projevuje maximálním zaokrouhlením rtů, téměř jako při výslovnosti českého "u". Našpulte rty a vyslovte "o". Výsledkem bude zavřená samohláska /o/. Vždy myslete na to, že jde o extrémní podobu českého "o", tudíž rty musí být v perfektním našpulení.

Písemná podoba zavřeného /o/ je bohužel pokaždé jiná. Nejčastěji se projeví jako písmena o, ô, skupiny au, eau.

trénujte výslovnost těchto slov: grosse, chose, rose, métro, auto, radio, vélo, saute, beau, eau

FRANCOUZSKÉ OTEVŘENÉ /o/

A pochopitelně otevřené /o/. Vysloví se s velkou povoleností rtů, rty nejsou tak zaokrouhlené jako při vyslovení českého "o", brada klesá docela nízko. Dobře lze tuto hlásku natrénovat se zakloněnou hlavou.

V písemné podobě se projeví nejčastěji jako pouhé písmeno "o", ale pozor, toto písmeno může být vysloveno i jako /o/ zavřené. Proto se vždy o výslovnosti přesvědčete ve slovníku.

trénujte výslovnost těchto slov: robe, encore, homme, pomme, sol, carbone, rhinocéros, astronome, mode

FRANCOUZSKÉ /ö/

Hláska /ö/ je opět hláskou, která v češtině nemá protiklad. Opět se ji musíme naučit správně artikulovat. Abychom toho neměli málo, i tato hláska má dvě podoby, otevřenou a zavřenou, ale k těm později. /ö/ vyslovíme tak, že rty nastavíme do pozice jako při výslovnosti /o/, ale přitom se snažíme vyslovit /e/. POZOR!!! Výsledný zvuk není ani /o/, ani /e/! Rty jsou zaokrouhleny (jako při výslovnosti českého dlouhého ó), jazyk však nastaven jako při výslovnosti "e".

Otevřená a zavřená varianta této hlásky funguje stejně jako všechny předchozí. Při otevřeném /ö/ jsou ústa široce otevřená, jako při výslovnosti otevřeného /o/ a /e/. V podstatě lze z těchto dvou samohlásek vycházet - rty nastavíme na otevřené /o/, snažíme se vyslovit otevřené /e/. A naopak - při zavřeném /ö/ jsou ústa otevřená jen minimálně, rty silně zaokrouhleny - rty nastavíme na zavřené /o/, snažíme se vyslovit zavřené /e/.

Písemná podoba se opět projevuje různě, zvykněte si, že skupiny EU a OE se vždy vysloví jako /ö/. Učitel nebo slovník vám poradí, zda jde o variantu otevřenou nebo zavřenou.

trénujte výslovnost těchto slov (OTEVŘENÉ ö): leur, peur, moteur, tracteur, directeur, couleur, jeune

trénujte výslovnost těchto slov (ZAVŘENÉ ö): pneu, adieu, peu, je peux, je veux, peuple, émeute, jeu, bleu

FRANCOUZSKÉ /a/

A na závěr dobrá zpráva - francouzské "a" je prakticky identické s českým "a".

V písemné podobě je zachyceno jako a, â, à.

trénujte výslovnost těchto slov: chat, gare, la, là