ss
Seznam článků v Tschechien:

Die Region Hultschin

O autorství Slezský písní: http://www.lidovky.cz/jiri-penas-frydek-aneb-mistek-i-dzl-/nazory.aspx?c=A120719_094521_ln_nazory_mev

Keberlova. Dagmar.  HULTSCHINER LÄNDCHEN. 07-02-2004 [on-line]. [Abfragedatum: 18. 9. 2017]. Zugänglich von: <http://www.radio.cz/de/rubrik/regionjournal/hultschiner-laendchen >. Bild: http://www.kravare.cz

Die Region Hultschin (Hlučínsko) ist eine besondere Region im  Rahmen der Tschechischen Republik. Das Hultschiner Ländchen war seit 1742 Bestandteil des Preußischen Königreichs.

Im Jahre 1920 hat die damalige Tschechoslowakei einen Teil des historischen Gebietes von Schlesien erhalten, das Hultschiner Ländchen. Aufgrund des Versailler Vertrages wurde das Gebiet ohne Volksabstimmung der Tschechoslowakei zugeschlagen. Vorher hatten sich im Rahmen einer freiwilligen Volksbefragung 93,7 % der Stimmberechtigten für einen weiteren Verbleib bei Deutschland ausgesprochen.

Der Historiker Erich Sefcik vom Schlossmuseum Krawarn (Kravaře) erklärt: "Im Jahre 1938 wurde das Hultschiner Ländchen zum Bestandteil des Dritten Reiches, aber nicht als das so genannte Sudetenland, sondern als Bestandteil des Altreiches. Im Jahre 1945 passierte  genau das Gegenteil, der Hultschiner Bevölkerung wurde nach dem Zweiten Weltkrieg flächendeckend die tschechoslowakische Staatsbürgerschaft erteilt und die deutsche entzogen.”

Über die heutige Situation der Bevölkerung im Hultschiner Ländchen sagte der Historiker:

"Die Bevölkerung in Hultschin ist heute  ein fixer Bestandteil des tschechischen Staates. Die Leute  hier nutzen die Möglichkeit, die ihnen historisch gegeben wird, …, dass sie nach den Gesetzten der Bundesrepublik Deutschland um die deutsche Staatsbürgerschaft ersuchen können, .…  Ein Großteil von den Menschen von Hultschin hat die deutsche Staatsbürgerschaft, die es ihnen ermöglicht, im Ausland zu arbeiten. Und sie arbeiten nicht nur in Deutschland, sondern auch in den USA .…”

Lesen Sie das Gedicht Hučín (Hultschin) von Petr Bezruč: Petr Bezruč - Hučín

Odru jsem přešel. A na Střebovice,

na Děhylovo a Dobroslavice.

Žultý lán řepky mi zalehl cestu,

skřivánčích písní jsem počítal ke stu,

buď zdráva, má země! Tiše svou dýcháme řečí,

sekyru v ruce Prus za stromem klečí,

na Modré straně je Hučín.

Viď, moje země, my měli se rádi? !

Na rtech a v očích mi smálo se mládí,

daleko, daleko za hory přešlo.

Zvadlých co květů a listů se vešlo

v podjeseň žití! Ticho a teskno je ve mně,

jak večer pod Beskydem: viď, moje země!

Na Modré straně je Hučín.

Tam nad Těšínem, kde Lucina šumí,

děvucha rostla, co rozbila v rumy

tesklivý život, jej sklíčila tísní:

měl jsem jen duši a trochu těch písní,

on dům ve Frydku a prsteny zlaté...

Koho si vzala? A co se mne ptáte?!

Na Modré straně je Hučín.

Kam to šlo všecko, kam se to dělo?

V cizině žiju. V dál uletělo

do nevrátima mé mládí, má láska,

v popelu sivém juž poslední praská

jiskra vzpomínky. Daleko jsou Střbovice,

v dáli Děhylovo, Dobroslavice,

na Modré straně je Hučín.

Beantworten Sie bitte folgende Fragen zum Thema “Hučín”:

  1. Warum nennt Petr Bezruč die Stadt Hultschin tschechisch Hučín? ……………………………

2. Warum schreibt der Dichter : “sekyru v ruce Prus za stromem klečí,”? …………………………

3. Was heißt: “Na Modré straně je Hučín.”? …………………………………………………………

4. Der Dichter war sehr arm (měl jsem jen duši a trochu těch písní) und war in ein Mädchen aus Těšín verliebt. Wen heiratete dieses Mädchen? Den Dichter oder oder jemand anderen? ………………………………………………………

5. Was machte der verzweifelte Dichter, als er die Liebe seines Lebens verloren hat? ………………………………………………

Podívejte se na video - Hultschin - Unvergessene Heimat (0:00 - 1:03) https://www.youtube.com/watch?v=2_dzS4OO0uw

  1. Wann verlor Österreich das Hultschiner Ländchen und an welches Land?

……………………………………………………….

2. Wie sagt man Preußen lateinisch? /Diese Antwort finden Sie im Video nicht./

………………………………………………………

3. Wann wurde dieses Gebiet durch den Versailler Vertrag an die Tschechoslowakei annektiert? …………………………………………………………

Kdo je autorem nejlepších básní ze Slezských písní?  Byl V. Vašek geniální podvodník?

Vladimír Vašek 1867 - 1958 skutečný autor: Ondřej Boleslav Petr 1853 - 1893

Poznámka:

Všechny skutečnosti popsané v básni Hučín poukazují na autorství O. B. Petra. Byl zamilován do nejkrásnější dívky Těšínska (podle svědků), ale ta si vybrala jiného. Přestože měl německé školy, stal se učitelem češtiny, ale protože v osmdesátých letech mnoho rodičů posílalo děti do německých škol, ztratil práci (začal němčinu nenávidět) a musel jít pracovat jako horník. Po nešťastném konci své lásky odešel s hereckou společností do zahraničí a vrátil se až těsně před smrtí. Své nejlepší básně dal V. Vaškovi, aby mu opravil chyby v češtině. Spáchal sebevraždu a  ostatní básně, které měl doma, rodina O. B. Petra po jeho smrti spálila. Básně předané V. Vaškovi se nikdy neobjevily.

Zajímavá je také “plachost” autora Vaška, s níž se vyhýbal slezským spisovatelům (bál se prozrazení?), velmi pozdní přiznání se k autorství a v podstatě nezájem o kraj - žil v Kostelci na Hané. Také jeho postoje vůči Němcům např. za Heydrichiády jsou v příkrém rozporu s duchem básní. Nikdy už žádnou báseň stejně kvalitní, jako je jádro Slezských písní nenapsal a dokonce podle svědecví hospodyně, psala za něj v padesátých letech rýmovačky pro komunisty na 1. Máj ona sama. Jeho pověstné “opravy” básní jenom ukazují, že básně vůbec nechápal a dokázal zcela zničit jejich smysl. Argumenty odborníků (např. Jaromír Nohavica) o rytmice a melodice veršů také ukazují na jiného autora než Vaška.


Podívejte se na video - Hultschin - Unvergessene Heimat (0:00 - 1:03) https://www.youtube.com/watch?v=2_dzS4OO0uw



Přiložené soubory

Podpořte nás

Podpořte nás vložením naší ikony na Vaše stránky. Děkujeme.

Ikonka Elearning Teburg.cz Jesliže si chcete ikonku uložit, klikněte na ni. Nebo si přímo zobrazte HTML kód pro vložení na Vaše stránky.